Karma

Říkáš, že rád plavovlasé slečny,
prý třeba takové jako jsem já.
V rukou mneš si mé plavé lokny,
prý uspokojuje tě vůně má.

Vůně růží, které v záhonu rostou,
pohladí tvé smysly tou vůní omamnou.
Dávej si pozor, ať na trn nenarazíš,
krví svou kořeny zaliješ a květ zničíš.

Říkáš, že rád modrooké slečny,
prý třeba takové jako jsem já.
Oči jako tyrkysové oceány,
vidím, že to je slabost tvá.

Oceány od břehu až ke dnům,
jsou plná tajů a pokladů.
Jsou tam kvůli lidským hříchům,
které lidé hází pod vodu.

Nesnaž se mi utéct, však ty víš,
že poznám, když o hanbě sníš.
Zpytuješ snad svědomí? Máš strach?
Měl bys, v těch posledních minutách.