Svědomí

Náhlý okamžik přišel,
bylo to tak nečekané.
Starý rychle odešel,
všechny tváře jsou teď jiné.

Stále v sobě dusím,
nenávist a bolest.
Vinu s sebou nosím,
to nedokážu snést.

Hlavou zní mi otázky,
odpovědi neznám.
Jsou to běžné starosti,
co v mysli své sbírám.

Vybrala jsem si cestu svou,
hodně jsem tím obětovala.
Poznala jsem bolestivou
chvíli co jsem nečekala.

Opakuji si dokola,
zda rozhodnutí to je správné.
K názoru jsem dospěla,
že přemýšlet nad tím je marné.

I když mě to občas tíží,
těžké kameny odhodím.
Tam kam jen mé srdce míří,
tam svou duši odhalím.