Nešťastné přátelství

Síla mé lásky k vám
byla tak silná.
Na prvním místě vy,
potom někdy, ke konci, teprve já.

Měla jsem vás tak moc ráda,
po zádech mi běhá mráz, to ta zrada.
Se smutkem v srdci pláču,
nad vámi na mracích skáču.

Kam jsem přišla já,
přišel i můj temný stín.
To jsem vás snad tím stínem ohrozila?,
že jsem potom i s ním z výšky skočila.

Letěla jsem, letěla,
volnou chvíli zažila.
Jako poražený pták v oblacích,
padajíc z nebe velikou rychlostí.

Vás jsem si z paměti nesmazala,
protože jsem vás k smrti milovala.
Nehleděla jsem na neopětovanou lásku,
Necítila jsem zášť, ani jsem neměla masku.

Teď už jsem jen duchem světla,
v ráji, kde jsem se po prudkém pádu ocitla.
Vaše osudy v rukách chovám,
že jsem je chovala hezky, dojde jednou i vám.